DRAHE KAMENY
Drahé kameny se u nás ve větším rozsahu prakticky těžily pouze v opálových dolech u Dubníka, které zanikly v roce 1923. Dále se těžily a dosud těží pyropové štěrky jako surovina českých granátů pro šperkařské účely. Podobně n. p. Calofrig přáležitostně těží vltavíny v pískovně u Chlumu n. Malší. Ostatní drahé kameny, jako acháty, jaspisy, olivíny a další byly většinou sbírány jen příležitostně. Ze známých drahých kamenů se v naší republice vůbec nevyskytují rubíny, smaragdy, drahokamové pyroxeny, diamanty a jantar. Tyto drahé kameny byly a jsou předmětem dovozu. Drahé kameny se ani v dávných dobách nepoužívaly v neopracovaném stavu. Jejich úprava byla známá již nejstarším národům, jejichž kamenáři odstraňovali ze suroviny kazové části a dávali kamenům leštěním povrchovou úpravu. Dlouho byl tento způsob opracování velmi primitivní. Byl dán nedokonalými technickými prostředky i snahou, aby přírodního kusu příliš neubilo. Dnešní způsob zpracování drahých kamneů je zcela jiný. V zájmu vzhludu breoušených kamenů se surovinou nešetří. Raději se jí větší část zničí, aby se získal dokonalý brus, pokud možno bez kazových částí. K tomu se používají nejrůznější brousicí látky a brousicí stroje. Přesto zůstaly mnohé brusičovy výkony i postup práce a její rozdělení prakticky nezměněny již téměř po čtyři století. Na některých moderních špercích posledního desetiletí je patrná snaha po určitém nárvatu k starým dobám. Umělci používají k výrobě šperků kameny ve formě téměř neopracované. Do takovýchto typů šperků se vsazjí zpravidla kameny levnější, zejména neprůhledné a průsvitné. Podle povahy materiálu a způsobu zpracování dělíme brusičství drahých kamenů obyčejně do tří skupin: broušení diamantů, broušení ostatních průhledných drahých kamenů, broušení neprůhledných kamenů (označované dříve zpravidla jako broušení polodrahokamů) v prvních dvou případech dává kamenář drahým kamenům na svém stroji různý tvar, určený víceméně tradicí. v třetím případě jde v podstatě o výrobu uměleckých předmětů. K broušení se užívá tvrdší látka než je opracovávaný kámen, k leštění se užívají často i látky měkčí. Nejtvrdší brousící látka je diamantový prášek, který se získává roztloukáním jinak nepoužitelných diamantů nebo z odpadu po jejich broušení. Důležitou brousicí látkou je smirek. v poslední době se místo přírodního smirku používá především syntetický korund vyráběný speciálně k tomuto účelu. Nejrozšířenějším brousícím prostředkem je karborundum. Jako lešticí prostředek se používá hlavně diamantový prášek, tripel. Průhledné kameny se při broušení buď opatřují drobnými ploškami rozloženými podle určitých pravidel, nebo se jim dává bezfasetový vypuklý tvar. Pro bezbarvé a některé jasněji zbarvené průhledné kameny je nejdůležitějším brusem briliant. Musíme zdůraznit, že nejde o druh diamantu, jak se mnozí domnívají, ale že do tohot tvaru můžeme brousit nefrůznější nerosty. Jednotlivé fasety briliantu a některé hrany a rohy označují brusiči zbláštními názvy. Na brusu rozeznáváme svršek, kterým je zasazený kámen obrácen k pozorovatlei, a spodek, s nímž se stýká v okraji – rundistě. Na svršku je nejdůležitější plocha zvaná tabulka. S ní je rovnoběžná menší ploška zakončující spodek. Ta má svůj význam při odrazu světelných paprsků, a nemá proto na briliantovém brusu nikdy chybět. Vzhled briliantu je závislý na okraji broušeného kamene. Řez jím proložený mívá tvar kruhu, elipsy, čtverce, obdélníku nebo mnohoúhelníku. U bezbarvých kamenů je nejběžnější kruhový obrys nebo obrys mnohoúhelníku vepsaného do kružnice. Rozložení faset musí být takové, aby co nejvíce vynikla hra barev. Dvě nerovnobžné plošky brusu působí jako hranol rozkládající světlo. Spodní fasety je třeba zpracovat pod takovým úhlem, aby se od nich světlo osráželo v maximální míře do svrško kamene. Na svršku briliantu jsou vybroušeny fasety ve dvou, třech nebo čtyřech řadách nad sebou nad sebou. Podle toho mluvíme o briliantu dvojřadé nebo čtyřřadé. Mnohdy užíváme označení podle počtu faset na svršku. Broušení kamenů do tvaru briliantu je náročné a vyžaduje zručnost a zkušenost. Zkušený brušsič je schpen vybrousit do podoby briliantu o 58 fasetách kámen o průměru dvou milimetrů. Do briliantových brusů se zpracovávají nejčastěji diamanty, topazy, křišťály, ale i skleněné imitace..
Náhledy fotografií ze složky drahé kameny